Jak si vytvořit vlastní zahrádku v bytě

Každý, kdo se rozhoduje, jestli bude bydlet v rodinném domě se zahrádkou na okraji města, nebo v bytě v centru města, dozajista řeší alespoň jednou otázku zahrady, zahrádky, předzahrádky nebo aspoň dvorku. Velké plus je kontakt s přírodou – vyjdete ven před dům a najednou jste ve vlastní zelené oáze. Pravda, z bytu můžete dojet do parku nebo ven za město, kde jsou větší rozlohy, ale není to úplně ono. Není to vaše. A taky, pokud budete pěstovat zeleninu v lese nebo v parku, může se stát, že ji jednoho dne nenajdete. Buď protože jste zapomněl, u kterého smrku jste ji zasadili nebo proto, že vám ji někdo sprostě odcizil.

Městské zahradničení

Naštěstí pro obyvatele bytů už dávno neplatí, že kdo bydlí v bytě, má se zahrádkou utrum. Kromě toho, že uprostřed městských center vznikají komunitní zahrádky, kde si můžete například pronajmout pytel plný hlíny a vypěstovat si v něm, co se vám zamane, je dneska stále populárnější pěstovat si sám doma minimálně bylinky. V lepším případě i rajčata a ideálně třeba dýni.

Nejvýhodnějším stavem je, pokud máte alespoň balkon, pavlač nebo terasu. Samozřejmě vhodně orientovanou, na severu i na jihu budou rostliny spíš trpět než plodit. Pokud nejste mezi těmito šťastlivci, nemusíte zoufat a můžete si v bytě sestavit vlastní vertikální bylinkovou zahrádku a před dostatečně prosluněná okna umístit v květináčích například rajčata. Není ani nijak složité dnes sehnat miniaturní pařeniště, které se vám pohodlně vejde na parapet, a pěstovat tedy i v chladnějším období.

Výhody domácího pěstování

Zeleň v bytě nemusí být pouze užitného charakteru. Vertikální zahrada může být i čistě estetická a zdravotní záležitost. Kromě toho, že zeleň v interiéru zachycuje prach a špínu z městských ulic a zpracovává CO2 na kyslík, tak navozuje i dobrou náladu. Dobrou náladu budete mít o to větší i proto, že pěstováním byť jen bylinek zmírňujete ekologickou zátěž planety. Většina standardně prodávaných bylin se dováží až z dalekých jižních krajin.

Žížalí čaj

Když už budete mít vlastní bylinky a zeleninu, jste jen krůček od dalšího velkého kroku – kompostu. Takový kompost se totiž rozhodně váže k vlastní zahradě. Nebo aspoň ke kompostacím kontejneru, kterých je ale u nás poskrovnu. Ovšem pár chytrých ekologicky smýšlejících lidí dalo hlavy dohromady a vymysleli závratnou věc. Do kbelíku s přírodním odpadem naházeli pár žížal a ruliček od toaletních papírů a dali tomu cool název – vermikompostér. Na tento nápad se poté nabalila další skupina lidí, kteří vymysleli nejrůznější bavlněné sáčky proti pachům nebo dvojité koše. A poslední skupina lidí tomu všemu dala krásný vzhled, takže váš kuchyňský kompostér budou všichni obdivovat jako designový kousek.

Pár rad na závěr. Pro fungující kompost je důležitá příhodná teplota pro žížaly, ani teplo ani zima. Pozor tedy na teploty nad 25 °C nebo na mráz. Ona totiž vyschlá nebo zmrzlá žížala nekompostuje tak, jak by měla. Produktem, který z kompostování vznikne, tedy žížalím čajem, můžete následně pohnojit vaše pokojové rostliny nebo zeleninovou zahrádku.